Jdi na obsah Jdi na menu
 


Popis plemene ČS

20. 5. 2010

Jiné názvy: S: český stavák, N:Böhmischer Flügelsteller, A: Swing Pouter

Český stavák je u nás nejrozšířenější holub, i když ne všechny jeho rázy jsou chovány stejnou měrou. Požadována je u něho dokonalá volatost, barevnost a její lesk, přesná kresba a přihlíží se i k jeho sportovnímu výkonu - stavění, tleskání křídly a orlování. Dlouholetým přeceňováním důležitosti barev a lesků opeření před ostatními plemennými znaky (zejména tělesnými tvary) byl chov našich staváků veden nežádoucím směrem. Holubi z celé řady chovů byli sice dokonale barevní a lesklí, zároveň však malí, nevolatí a bez temperamentu. Náprava těchto chyb nebude krátkodobou záležitostí.

Velikost kroužku: 8

Pořadí důležitosti znaků při posuzování: 1. Tělesné tvary, volatost, délka krku, držení těla 2. Kresba a barva opeření, lesk, barva očí, obočnic, zobák, délka nohou 3. Ostatní znaky

Hlava: normální velikosti; čelo širší a poměrně strmé, temeno mírně zploštělé; záhlaví dobře zakulacené

Oči: perlové, jen nepatrně prokrvené; bílí a sedlatí mají oči vikvové, existují však i bílí holubi s perlovýma očima, což není považováno za vadu

Obočnice: širší, hladké a červené u všech rázů

Zobák: u kořene širší než u podobných voláčů, poněkud zkrácený a u všech rázů světlý (narůžovělý);

Ozobí: slabě vyvinuté, bíle ojíněné

Krk: co nejdelší;
Volatost: hruškovité vole musí být dobře vyklenuté dopředu i do stran a částečně i na šíji; pod zobákem je dobře přitažené, na hrudi podvázané

Postava (trup): odpovídá postavám středně velkých voláčů, jejichž celková délka je kolem 40cm; hruď je dobře vyvinutá a náležitě osvalená; trup je držen pod úhlem 45°

Křídla: silná, k tělu přitažená, nekříží se a dobře kryjí hřbet, ruční letky jsou tupé, o 2 cm kratší než ocas

Ocas: dobře složený, úzký, nesený v linii hřbetu; země se nedotýká

Nohy: Nohy normální délky, běháky neopeřené, drápky světlé

Opeření: hladké a dobře přilehlé

Barva: požadovány jsou barvy syté, čisté a lesklé; černí mají lesk modrozelený, který v sedle a na hřbetu přechází v lesk modrý; červení mají lesk červenofialový, s jemným zeleným nádechem, který v sedle a na hřbetu přechází v lesk modrofialový; žlutí mají na voleti lesk růžový, modří modrozelený, šedohnědě plaví olivově zelený a popelavě červení stříbřitý

Kresba: ze zvláštních kreseb lysáci a plamínci mají na hlavě 7-10 mm dlouhou a 5-7mm širokou lysku, resp. plamínek; u bělohrotých je ideálem 5-7 ručních letek bílých (tolerován je rozsah 3-8); sedlatí mají na hlavě barevnou kapku, hřbet je tažený (tolerance u popelavých, tzv. stříbřitých).

Rázy: bílí; černí, červení a žlutí (plnokrevně); bezpruzí, pruhoví a kapratí v modré, stříbřité a červeně a žlutě plavé (izabely); bělopruzí, bělouši („mramorovaní“), lysáci, bělohrotí, sedlatí, tygři a plamínci v týchž barvách i ve vzájemných kombinacích (např. bělohrotí lysáci); vyskytují se i (bílí) barevnoocasí, pravděpodobně i bledé barvy („žemláci“, „plši“) a některé další rázy (sedlatí červeně nebo žlutě popelaví atd.)

Výlukové vady: jiné oči, než je předepsáno, svěšená křídla, chybějící kapka u sedlatých, náznak chocholky.

Hrubé vady: dělený nebo stříškovitý ocas, opeřené běháky a prsty, celková délka pod 36 cm (měřeno od špičky zobáku po konec ocasu); kapka do očí u sedlatých.

Vady dle rozsahu: Vady očí, zobáku, volatosti, křídel (zkřížená, hřbet nekryjící, příliš dlouhá aj.), vady barev, lesku a svitu opeření a kresby

Malé vady: Chybný postoj a držení těla, vady obočnic, ozobí, nohou; chybná barva drápků, delší nebo širší ocas

 

Náhledy fotografií ze složky Český stavák